Fucking Freaks 11

27. září 2016 v 10:46 | Blangela |  Fucking freaks
Je to tu zase, dámy a pánové. Jsme do toho zažraní. Bude toho fakt ještě hodně :D Nestíháte číst, ne? Tak si to užijte a komenty nás potěší.



*****

Nevnímá čas.
Pak sebou cukne, když někdo promluví. Koukne se na něj. "Nevadí," zavrtí hlavou.
"Chceš jít do lesa?" zvedne obočí. "Dobře," chytne ho za bradu.
"Hele, řekni mi jednu věc," zašeptá.

***

"Ano?" pousměje se a natiskne se na něj ještě víc. Chce, aby jej znervóznil tím, že bude mít erekci...
"Povídej. A ano, chci do lesa. Chci si popovídat..." ušklíbne se.

***

"Podle toho, jak se na mě tiskneš to nevypadá na povídání," řekne chladně.
"Kolik ti je?" stále ho drží za bradu.
Je úplně v klidu. Dokáže se ovládat, zatím.

***

"Ale ano, ze začátku bychom mohli zvládnout i pár slov. S tebou se stejně nedá moc dlouho klábosit," zamručí a pozvedne obočí. "Dvacet pět," pokrčí rameny. "Proč? Připadám ti pro tebe moc starý?" ušklíbne se.

***
Zamručí. "No, jasně. Jako kdyby slova byla důležitá," povzdychne si.
"Dvacet pět?" prohlédne si ho. Někde v hlavě ho to docela překvapilo.
"Jsem starší, než ty," přejede mu palcem po rtech.

***

"Nejsou. Ale tvé činy jsou trochu mnohoznačné," pokrčí rameny. "Chci to vědět," pokrčí rameny.
"A to vadí? Je mi jedno, kolik ti je," ušklíbne se. "A tobě by to mělo být jedno taky. Chci jen vědět, co ty šátky. Pak mě zas můžeš natrhnout a s klidným svědomím si buď jistý, že o tvém důvodu nikomu neceknu, jen ... musí pro tebe být zábavné sledovat vyšetřování. Hádám, že jsou totálně vedle, co se týče tvých motivů..." pokrčí rameny.

***

"Možná ano a možná ne," kývne.
"Nevadí to, jen jsem to chtěl vědět," zašeptá.
Zamračí se. "Přestaň, jsi s tím otravnej," zamračí se a pustí jeho bradu. Narovná se. "Stačí jen přemýšlet," zašeptá a odstrčí ho od sebe. Jde do lesa.

***

"Dobře..." přikývne. "Udělej to po svém. Navnaď mě, kam se dívat. Možná ty šátky nejsou ani důležité, spíš to, co jim vyjmeš. Myslíš, že to nepotřebují?" pousměje se.
Po chvíli se vydá za ním a rychle s ním srovná krok. "Takže?"

***

"Nebudu ti ukazovat nic. Musíš na to přijít sám," zavrtí hlavou.
"Všechno je důležité," napomene ho a prohrábne si vlasy.
"Ne, tak to není," povzdychne si.

***

"No... dobře," pousměje se. "Jak myslíš, já mám trpělivosti dost," kývne. "Jednou se to dozvím a ty to víš..." pokrčí rameny.

***

Zastaví se uprostřed nějaké mýtiny. Podkopne mu nohy. Klekne si na něj obkročmo.
"Uvidíme. Pokud jsi ten, kdo si myslím, že jsi, tak ti to dojde," zašeptá.

***

Jen tak tak stačí spadnout na ruku.
"No... jo," přikývne a pousměje se. "To si piš, že mi to dojde. Ale nechceš přece šukat na mechu. Nebo jo?" pozvedne obočí.

***

Usměje se. Stoupne si a jde dál.
"Možná jo a možná ne," nechá ho tam ležet.

***

Zvedne se a jde zase za ním. "Poblíž je chatka. Je tam postel. Nebo najdi strom s jemnou kůrou," ušklíbne se.

***
"Jsi nějakej přecitlivělej," zasměje se.
"Tak mě tam doveď," pokrčí rameny.

***

"Nejsem," zamračí se. "Jenom nepotřebuju být poškozený víc, než je nutné nebo příjemné," pokrčí rameny.
"Ty bys snad chtěl být poškrábaný od stromu při šukání?" ušklíbne se. "Ne, nechtěl. Víš to ty i já."
Otočí se k němu zády a provede jej až k chatce. Je to tam opuštěné. Taková malá roubenka na mýtince uprostřed lesa. Příhodné místo pro všelicos.
"Měl bys asi vědět, že budeme mít společnost," pousměje se a mrkne na něj přes rameno. Vejde do chatky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama