50 odstín šedi 2/3

27. září 2016 v 10:45 | Blangela |  Glosy
Tak tady máte druhou polovinu a nejíst, nepít, neudusit se, ani smíchy...
A užijte si to.
Co dodat k debilitě, asi jste už pochopili z první části, že je to vážně kravina.
Jsem červená, Tess modrá.



*****

Přisouvám se kněmublíž (Budu zvracet, brzy již.) a skláním se nad seznamem PŘÍLOHA 3 PŘÍPUSTNÉ MEZE Určeno k projednání mezi oběma smluvními stranami:
Podřízená souhlasí s:
• masturbací
• felací
• cunnilingem
• polykáním semene
• vaginálním stykem
• vaginálním fistingem
• análním stykem
• análním fistingem
smrtí &
mučením, popřípadě umučením
"Ríkalas (Ona nic neríkala, tím jsem si jistá. Naprosto.) žádný fisting Nějaké další námitky?" ptá se mírně.
Ztěžka polknu "No, ten anální stykal^ (Další znak na hovno. Rozsekat na tečky!) (A ty pak smysluplně rozdělit do textu.) není úplně můj šálekkávý (Kávý neznám. To jako vyje na Ká či co?)."
"S tím fistingem souhlasím, ale k tomuhle bych se jednou rád propracoval, Anastasie. Ale počkáme si na to. Ostatně, není to (Důležité je používat často a nesmyslně enter.)
něco, na co bychommohlijen tak vlítnout," uculí se. "Vyžaduje to určitý trénink."
"Trénink?" hlesnu. (ano...kurzy interpunkce a stylistiky pro jistotu taky.)
"No ano. Musíš na to být opravdu připravená (Já na tuhle knihu asi připravená nebyla, budu z těch chyb mít jistě brutální následky do konce života.) (A noční můry k tomu.) Anální styk může být velmi příjemný, věř mi. Jestli to zkusíme a nebude se ti to líbit, nemusíme to znovu dělat," kření se na mě.
Vyděšeně zamrkám On si myslí, že se mi to bude líbit? Jak ví, že je to příjemné?
"Tyjsi to zkoušel?" zašeptám "Ano."
A kruci. Zalapám po dechu "S mužem?"
"Ne. S mužemjsem to nikdy nedělal To zase není můj šálek kávy."
"S paní Robinsonovou?"
"Ano."
No to snad... jak? (Je to transexuál, to neřeš.) Zamračím se a Christianpokračuje dál:
"Apak1umámé (A pak jdeme vraždit, to se nedá.)... polykání semene. Z tohojsi dostalajedničku" (To je pochvala adresována mě, že?) (Tato věta není vhodná pro mezery a tečky. Takže vyčůrat, pomodlit se za autorku a spát.)
Tváře mám vjednom ohni a má vnitřní bohyně nadšeně špulí pusu, jak se dme pýchou "Tak co?" pohlédne na mě s potměšilýmúsměvém (Úsměév neznám…) "Je polykání semene v pořádku?" Přikývnu, neschopná se mupodívat do očí, a oblacím do sebe zbytek vína v šálku "Ještě víc?" optá se měkce.
"Ještě víc." "Ach ano, ještě víc blbosti! Ano, víc čárek. Ano, Ano…"Když mi dolévá, náhle se mi vybavuje, o čem jsme se dnes bavili na piomoci (Buď potomci, nebo u pisoáru, jinak nevím. Při moči se dá mluvit taky.) (Mě napadá na první pomoci.) Mluvil teďjen o víně, nebo to byl dvoj- smysl? (Ták velký a nesmyslný, že potřeboval pomlčku a mezeru.)
"Můžeme teď vynechat sexuální pomůcky?" zjišťuje.
Odevzdaně pokrčím rameny a znovu se zadívámna seznam
Podřízená souhlasí s použitím:
• vibrátorů
• vaginálních šidítek
• análních šidítek
• jnchvagnál™chanátóchpomůcek (Tohle ani nepřečtu.)
"Ta anální šidítka... opravdu dělají to, co se píše na obalu?" znechuceně nakrčímnos.
"Ano," usměje se. "A stejně jako vpřípadě análního styku doporučujijedmé (To tady už jednou bylo. Budu se opakovat. "i" a "n" vypadají za sebou naprosto stejně jako "m", proč si tedy neušetřit práci.) - trénink"
"Aha... a co znamená tojiných?"
,Kličky, vajíčka... a takpodobně."
"Vajíčka?" vyjeknu znepokojeně.
"Ne skutečná," zasměje se hlasitě a zatřese hlavou Nakvašeně se našpulím (Opět nám neřekne, co vlastně špulí, ne, že by mě to zajímalo, ještě by to bylo na další stránku, třeba.)
"Mac (Poprvé to je vždy překlep, podruhé však buď osud nebo jen blbost. Tady je to blbost.) mě těší, žejsemtě pobavila" Nedaří se mi skrýt dotčený tón vhlase. (A mně se nedaří srovnat se s autorčiným mučením.)
Christian se přestává smátTEČKA
"Omlouvám se. Slečno Steeleová, je mi to líto," prohlásí a snaží se přitom vypadat kajícně, ale oči mu stále rozpustile svítí "Nějaké připomínky k pomůckám?"
"Ne," odseknu.
"Anastasie," vemlouvá se mi. "Mrzí mě to. Věř mi. Nechtěl jsem se ti posmívat. Ještě nikdy jsem to s nikým nerozetnul(bral) tak detailně. (Mluví o její hlavě oddělené od těla, víte?) Jsi prostě strašně nezkušená. (To už jsem zjistila taky..tečky nejsou, čárky chybí...tady máme vysvětlení.) Omlouvám se." Teď už jsoujeho velké šedé oči upřímné.
Trochu se uvolňuju a znovu usrkávám šampaňské. (Nějaká bezedná láhev, ne?)
"Dobře - teď bondáž," ("Svěrací kazajky připravit!") zavelí a vrací se k seznamu Taky do něj nahlédnu a má vnitřní bohyně hned začne poskakovatjako malé dítě čekající na zmrzlinu
Podřízená souhlasí s následujícími druhy poutání:
• provazy
• koženými pouty
• želízky/okovy
• páskou
• jinými způsoby Christianzvedá obočí ,Nějaké připonínký?" (Ty snad ne. Ale pár připomínek by se přece našlo.) (Aha... Christian umí zvedat obočí více způsoby. Tak to je moc i na mě.)
"V pohodě," zašeptám a rychle se zadívám zpátky na seznam Podřízená souhlasí s následujícími způsoby poutání:
• ruce vpředu
• kotníky
• lokty
• ruce za zády
• kolena
• zápěstí ke kotníkům
• poutání k nábytku/vybavení
• rozpěrné tyče
• závěs
Souhlasí Podřízená s užitím dloubáku (pásek) na oči?
Souhlasí Podřízená s užitím roubíků?
"O závěsu už jsme spolu mhuvili (Mhuvili? Cože to dělali?) Bude v pořádku, když ho prohlásíš za krajní mez. Je to časově náročné ajá (Iá) tě stejně budumít na moc krátké časové úseky. Něco dalšího?"
"Nesměj se mi, ale cojsou to rozpěrné tyče?"
"Nebudu se smát - slibuju Už jsem se za to omlouval dvakrát" Zabodne do mě pohled. "Nechtěj po mně, abych to dělal (Enter je náš kamarád, mezery má každý rád.) (Jak už jsem psala výše, tady se ty mezery jedny neposlušné ztratily.)
znovu," varuje mě. A já mám dojem, jako bych se přitom viditelně scvrkla... je tak panovačný. "Rozpěmá (nemusím se s tím r a n, takže m už opakovat, že ne?) tyč je tyč (Ano, ale co je doopravdy tyč, když je tyč? Jako fakt tyč? To je… tyčovité…) opatřená pouty na kotníky a zápěstí. Dá se s tímužít spousta legrace." (Stejně jako se všemi mučícími středověkými nástroji, když máte po ruce jednu zdegenerovanou autorku. Ale u téhle se bojím, že by se jí to spíš líbilo…)
"Aha. Dál ty roubíky. Měla bych strach, že nebudu moct dýchat"
"To já bychměl strach, kdybys nemohla dýchat Nechcitě dusit" (Ale já ano.)
"Ajak teda použiju úniková slova, když budu mít roubík?" (Není třeba únikových slov. Zemřeš téměř nenásilnou a nehlučnou smrtí udušením.)
Na chvíli se odmlčí.
"Tak za prvé, doufám, že je nikdy nebudeš muset použít. Ale když budeš mít roubík, použijeme sigpály (Aha, speciální označení pro ruční signály. Chápu. Vskutku. Jen nechápu, proč je použijí oba. Většinou je potřebuje jen sub.) rukama," zhodnotí prostě.
Zmateně zamžikám. Jak to může fungovat, když budu svázaná? Přestává mi to myslet. (Mě taky, ale tady se hodina nachyluje k čtvrté ranní, to se hold podepíše…) hmm, to bude ten alkohol.
"Ty roubíky mě prostě znervózňují"
"Dobře, udělám tam poznámku" (Připiš tam i: "Koupit tečky.")
A(na)jednou mi něco dochází. (Šikovná, já v tom už smysl nehledám.)
"Svazuješ své sub proto, aby se tě nemohly dotýkat?"
Zadívá se na mě, oči široce rozevřené.
"Je to jeden z důvodů," připouští tiše. (Ten další se skrývá v labyrintu teček a mezer.)
"To protojsi mi svázal ruce?"
"Ano." (Tak by mě zajímalo, proč se jej nesmí dotýkat. Vskutku. Ale to se nedozvíme… Nebudu vám dávat falešné naděje.)
"Nechceš se o tom bavit," zkonstatujuTEČKA
"Ne, to nechci Dáš si ještě víno? (Já měla dojem, že je to šampus.) Dodává ti kuráž a já se potřebuju dozvědět, jak se stavíš k bolesti" (Já potřebuju vědět, kde jsou ty tečky.)
Do háje. (Poprvé mi mluví z duše.) dostáváme se kté nejošermtnějšr (Já tuto záhadu vyřešila. Píše to T9 na mobilu. Stoprocentně. Už se ani nebudu snažit ten patvar rozluštit.)záležitosti. Christian mi dolévá ajá (Osel, představte si jej, abych se neopakovala.) upíjím "Takže, jaký je tvůj obecný postoj k přijímání bolesti?" vrhá na mě vyčkávavý pohled. (Já bych jed. ~ Toto - nenazvu to větou - zdá se poněkud nešťastné.)"Koušeš si ret," ucedí temně.
Okamžitě přestávám. Ale nevím, co bych mu řekla. A tak červenám a soustředěně si zkoumám ruce.
"Bylasjako dítě fyzicky trestána?"
"Ne."
"Takže nemáš žádné srovnání?"
"Ne." (Aha, tak to byla buď extra hodná či sirotek… Tuším však, že ani jedno. Proto nechápu.) (Rodiče ji netrestali...ona sama totiž často padala...bohužel na hlavu.) Není to tak špatné, jak si myslíš. (Vážně? Mně teda ty mezery a tečky chybí!)Tvá představivostje teď tvýmnejhoramnepřítelem (Cože to?!)," zašeptá. ,A musíš to dělat?" ("Ano, i za cenu špatných uvozovek dole!)
,Ano." (Nemám sílu na to znovu upozorňovat.)
"Proč?" (Protože tě chci zabít!)
"Patří to kvěci (Připomíná mi to vtip o pražácích: "Posuň se až kvoknu." "Tak kvokni, vole."), Anastasie. Prostě to dělámTEČKA Vidím, žejsi nervózní. Probereme ty metody." (Konečně, já už nedoufala, že se dostanou k tomu, jak a kdy používat mezery.) Ukazuje mijejich seznamTEČKA (Tvrdá mezera, mezera mezi slovy, mezera za uvozovkami,...) Mé podvědomí s křikem píchá (Koho?) tečky a mezery a ty po hlavě skáč(e)ou za gauč. vyplácení mzdy(dlaní) šlehání bičíkem kousání genitálií svorkyČÁRKA horký vosk (Bojové jehly, tank, parní válec, kleště, nůžky, cillicium… Mám pokračovat v tomto ubohém requiemu za velké písmeno na začátku věty a čárky?)
vyplácení (Co říkám, k sakru.) dřevěnými důtkami vyplácení rákoskou svorky na bradavky led (Enter sem dáme rádi hned) (A bez čárek je líp…)
další metody/druhy působení bolesti "Bylas proti geniálním (I ty svorky mají větší IQ než autorka.) svorkám To beru Ngbolestivějšíje (*Začne tlouct do zdi hlavou* Po deseti minutách to nejsem schopna vyslovit.)ale vyplácení rákoskou"
Cítím, jakblednu (Rigor mortis?) (Taky blednu.)(Hlavně zachovejme paniku…)
"K tomu se dopracujeme časem (jak správně vkládat mezery mezi slova)" (Doufám, že dřív, než později) "Nebo to nebudeme dělat vůbec," hlesnu. (A já už doufala.)
"Je to součást dohody, bejby (Taky vám tu to slovo tak neuvěřitelně vadí?) (Ani nemluv. Kde máš ten sekáček?). Ale budeme se k tomu dostávat postupně. (Moje řeč. Pěkně rozsekat na kousíčky.) Anastasie, nebudu tě k ničemu nutitTEČKA" (Ale mě k něčemu hodně nepěknému brzy donutíte, jestli se autorka nevzpamatuje.)(Fajn, tady máš ten sekáček… *odstupuje do pozadí, rudá je dost.)
"Celá tahle část s tresty, to mě asi děsí nejvíc," přiznávám slabýmhláskemTEČKA
Jsem rád, že mi to říkáš. Pro teď teda rákosku škrtám Teprve až se ohledně toho všeho víc uvolníš, zvýšíme intenzitu. Budeme to brát pozvolna." (A na konci se třeba dočkáme vytoužené věty s čárkami, mezerami i tečkami.)
Těžce polknu a on se skloní, aby mě políbil.
"Vidíš, nebylo to zas takzlé, že ne?" (Ale brzo bude.)
Se srdcemv krku pokrčím rameny.
"Podívej, chci s tebou mluvitještě ojedné věci a pak už tě beru do postele." (Taky se odeberu do postele. Chyby jsou všude, jsou věčné a nezničitelné *muhehe - ďábelský smích v mé hlavě* *krčí se pod dekou*)
"Do postele?" Prudce zakmitám řasami a cítím, jak se mi po těle rozlévá krev (Což se obvykle upírovi fakt neděje.) a zahřívá všechna ta místa, o jejichž existenci jsemještě donedávna neměla ani potuchy. (Ale hlavu ne, ta je oddělena!) (A mozek je stále zamknutý někde v šuplíku.)
"Ale no tak, Anastasie, když s tebou řeším takové věci, mám chuť se s tebou prošukat do příštího týdne a začít s tím pokudmožno hned Neříkej, že to na tebe nemělo žádný vliv."
Nervózně si poposednu Má vnitřní bohyně už dýchájako lovecký ohař. (Já taky. Tak dlouho mě štveš, až jsi mě málem uštvala, autorko.)
"Tak vidíš. Kromě toho, chtěl bych něco vyzkoušetTEČKA" (Já bych si taky zkusila takový malý experiment...na kolik částeček jde rozdělit lidské tělo, než z něj zbude jenom kaše?)
"Něco bolestivého?" (Ano, velmi. *ďábelský smích*)
"Ne - přestaň za vším vidětjenombolest (Která u bdsm vztahu přeci vůbec nefiguruje…) Jde především o potěšení. Užjsem ti někdy ublížil?" (Ne, ale doufám, že mu brzo ujede ruka.)(Taky by sis raději četla podrobný popis toho, jak tehdy "jednou" někomu ublížil?) (Ne, já bych si ze všeho nejradši přečetla podrobný popis, jak ubližuje jí.)
Vnímám, jak se mi do obličeje vrací barva. "Ne."
"Dobrá, takže. Dnes dopoledne ses zmínila o tom, že chceš víc," odmlčí se a najednou vypadá nějak nejistě.
Ach můj. kam tím zase míří? (Chce ti naznačit, že by tady taky uvítal velké písmeno!)
Sevře mouruku (Pěju requiem za tečky, čárky, velká písmena a mezery, prostě jen tak… do větru.)
"V době, kdy nebudeš moje sub, bychom to mohli zkusit. Nevím, jestli to bude fungovat. (Ne, no to nebude fungovat do té doby, než si autorka uvědomí, že čárky, mezery ani tečky se opravdu samy nenapíší.) Netuším, jestli to vůbec dokážu oddělit (Já autorku taky nedokážu tak lehce oddělat, když to furt pokračuje…) Nemusí to vyjít Ale chci to zkusit Možná jednu noc v týd¬nu (Znak navíc je na nic.), co já vím" (Nic.)
Do háje zelenýho. klesá mi čelist a mé podvědomí upadá do šoku. (Taky mi klesá čelist, nadávám a mé podvědomí je v šoku. Čím to bude?) Christian Grey mi chce dát víc! On to chce zkusit! Mé podvědomí vykukuje zpoza gauče i se schovanými mezerami a tečkami, jeho skřeti tvář teď navíc hyzdí zbytky šoku. (Personifikujte vaše podvědomí. To je nová móda nebo co?)
"Ale mámjednu podmínku." Christian opatrně zkoumá můj omráčený výraz.
"Jakou7 (Asi jich má hned sedm.)' vydechnu Cokoliv. Dám ti cokoliv.
"Laskavě přijmeš můj dárekk promoci" (Ono těch ká bylo v tom dárku víc?)
"Eh..." ( Zřejmě ano.) Ahluboko uvnitř už tuším, co to bude. Samouhrůzou z nedostatečné kvalifikace v interpunkci se mi scvrkává žaludekTEČKA (Mě vztávají vlasy na hlavě a má ústa stále opakují mantru: "Už jenom tři stánky, už jenom tři...") Stále mě pozorně sleduje - snaží se odhadnout mou reakci. (To já už jsem dávno vzdala.)
"Pojď." vyzývá mě, zvedá se a vytahuje mě na nohy. Svléká si sako, přehazuje mi ho přes ramena a vede mě ke dveřím Ale ani za nimi nenajde čárky.
Venku stojí červený hatchback, malé dvoudvéřové audi. Tak jo. Jsou tu, ale stále málo.
"Je tvoje. Blahopřeju ti," popřeje mi, přivine mě k sobě a vtiskne mi polibek do vlasů On mi fakt koupil zatracený (Doufám, že prokleté) auto. A zbrusu nový, jak se zdá. Ježíši, ty to vidíš. už ty knihy jsem nemohla rozdýchat Bezvýrazně na to auto zírám a snažím se rozhodnout, co to se mnou vlastně dělá. (O mě se pokouší bezvědomí) Na jednu stranu jsem nepříjemně překvapená (To nejsi sama.), ale na druhou vděčná; a taky v šoku, že to opravdu udělalTEČKA Převládající emocí je ale... hněv. Jo, zlobím se na něj, zvlášť po tom, co jsem mu řekla o těch knihách I když. tou dobou už bylo to auto koupené. (Velké písmenko si zřejmě vzalo i s tečkami dovolenou.)
"Anastasie, ten tvůj brouk je starý a opravdu nebezpečný. (Já jsem taky nebezpečná se sekáčkem v ruce.) Nikdy bych si neodpustil, kdyby se ti vněm něco stalo, když je pro mě tak snadné s tímněco..." umlkne náhle. (Tak mě napadá, nevzala si autorka pár vět z Twilight?)(Víc, než-li jen pár. Ale v Twilight jsou aspoň mezery, ne?)
Cítím na sobě jeho pohled, ale v tu chvíli se nedokážu přimět, abych se na něj podívala. Jen oněměle stojím a civím na tu nablýskanoujasně červenounovotuTEČKA
,,Ztníinljsem (Cože jsi, panebože na nebi, ty to přece vidíš!) se o tom tvému tátovi Byl pro všema deseti hlavama (To aby mohl půjčit autorce a AnaStáSii?)," dodává tiše.
Otáčím se a s pusou dokořán na něj zděšeně třeštím oči.
"Tys o tom řekl Rayovi? Jak jsi jen mohl?" Stěží ze sebe tu větu vymáčknu. Co si to dovoluje? Chudák Ray. Je mi z toho zle. Takhle ho ponížitTEČKA
, Anastasie, mezery kdekoliv, i tam, kde nemají být jsou důležité a nesprávné uvozovky jsou taky uvozovky (Alespoň tady nějaké jsou na rozdíl od jedné povídky… *raději nevzpomínat*) ( obávám se, že z tamté povídky budu mít noční můry ještě hodně dlouho!) je to dárek, nemůžeš za něj prostě poděkovat?" (Už bys měl vědět, že její IQ zdaleka nedosahuje hranice 90)
,Ale ty víš, že je to příliš." (Na slušnost ji hold neužije, ani poděkování či děkovného dopisu se mu nedostane,)
"Ne pro mě, ne pro můj vlastní klid" (Já už svůj duševní klid ztrácím...)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama