Nobody can understand the rules of this game

4. října 2013 v 16:21 | Blangela |  Blangel & others
Let's play a gameZase se toho událo hodně a já jsem od včerejška naprosto nabitá energií. Řeknu to jednoduše: půlkolona! (I když jsem se střídavě nervovala a těšila se, a to tak, že většinu času jsem nevěděla, co s nervama, nakonec to dopadlo nad očekávání a já jsem za to hrozně ráda. Najednou zjistíte, že nejste úplně kopyto. Kdyby něco, miluju waltz. Jakoukoliv melodii, na niž se dá tančit waltz SEM. Urychleně. Hned :3) Předtím jsem ještě objevila (po pěti letech, co chodí do třídy vedle nás) jednu potterofilku (A dokonce má ráda Snapea. "Join to the dark side, we have cookies!") a slashistku (Vysvětlete mi, proč si všichni první vzpomenou na Dnarry, a pak až vzpomínají, že četli i něco jiného!). Pak na půlkoloně jsem tančila s jedním větnamcem (ukradla jsem jí tanečníka :'D), Martinem, a zjistila jsem, že je yaoista. Pokec o Supernatural byl taky dobrý. Skupinový fantasm na Crowleyho a Castiela (Protože Misha Collins!).


A ráno toho dne (ve čtvrtek) jsme měli hudebku a dodívávali se na Mozarta. Celý den jsem nemohla z hlavy dostat Requiem. Proč si vždy zapamatuji a zamiluji to nejsmutnější z tvorby kohokoliv? A napadá mě na to povídka?
Četla jsem na Amatérových estránkách povídky ohledně Loveless. Přeci jen se stále chystám na ten můj (ne)slavný cosplay. Úžasně popisuje Ritsuku a vůbec jejich vztah a tak. Jen mě štve, že nemá betu. Huh, já vážně někdy umírám u věcí jako "dá si botu do nohy". Prostě přehazuje slova ve větě a vzniká slovosled tak krkolomný, že žirafák by si udělal hned nějaký dost složitý uzel. Nicméně když pomineme toto, má úžasné nápady. A částečně inspirací z jeho povídek mě napadla vlastní. Jmenuje se Sen. A plánuji ji napsat v nejbližší době (nejlépe ještě tento víkend) jako jednorázovku a hodit ji sem. Půjdu čerpat inspiraci do čajky, tak se to snad povede. Jinak na tom blogu najdete i povídky z mnoha jiných fandomů (Sherlockians pozor! Taky LOTR, Potter-a jsem nenašla, možná taky dobře, a anime Ai no Kusabi... taky jsem četla. Opravdu, tato povídka má co do sebe jako všechny střípky, co pozbíráte na netu ohledně tohoto legendárního anime.) a taky povídky originální. A že jich je. Budu to pročítat ještě hodně dlouho. A to jsem se ani nedokopala přečíst od A do Z Dahak... (Promiň, jestli to čteš, polepším se!)
Ohledně andílků teď odpočívám před koncem. Ano, píši konec. Ale vy se můžete těšit ještě na hodně hezkých (snad, pevně doufám) kapitol. Jen doufám, že konec nepokazím. Bude to asi první delší povídka, kterou fakt dokončím. Takže až dopíšu Sen, budu pokračovat v andílcích. A zatím promyslím onu jistou hudební povídku. Uvidím, co z toho nakonec vyleze, nápadů je totiž hned několik, ehm.
Jinak k nadpisu: strašně se mi líbí ta věta a taky trochu navazuje na mé TT Život... Jo, to divné období ještě neskončilo, i když teď jsem i šťastná.
Blangela
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama