17. kapitola

4. srpna 2011 v 12:32 | Itachi-chan |  Lucius/Severus
Hlásím se s dalším úsekem mé povídky SS/LM a doufám, že se bude přinejmenším trochu líbit. Je tentokrát trochu delší a to proto, že jsem byla spílana, že sem dávám drabblátka a tak není co komentovat. Tentokrát mohu jen dodat, že jsem členem klubu http://dark-dragon.blog.cz/ a vysloužila jsem si svého dlouhodobého patrona, Baziliška. Pánové a dámy, záviďte xD A těším se na komenty k povídce! Slohovky na téma "Naginy je taková...ehm..." a "Lucius je chuděra" se přijímají s radostí, že někdo má stejný názor...

***



Když se objevil před masivními ebenovými dveřmi Mistrových pokojů, cítil, jak se mu pomalu začínají potit ruce, byl nervózní a myslel, že se mu za chvíli podlomí kolena. Ztrestá ho pán za neposlušnost? Nebo…v horším případě, co s ním plánuje?
Se staženými půlkami a hlavou až nepřirozeně skloněnou zaklepal a po vyznání vešel do mistrova revíru. Očima probodával zem a odhodlával se k řeči. Jazyk měl totiž ztěžklý a prakticky neschopný jediného slova.
"P-pane?" vykoktal ze sebe po dlouhém tichu.
Lucius se ocitl v mistrově salonku pro audience a různé návštěvy. Jediné, čeho si v tu chvíli všímal však bylo křeslo uprostřed pokoje; potažené černou kůží a otočené zády k Luciusovi. Tam jistě sedí Pán zla, ale proč se neozývá?
Po další chvíli ticha Pán zla zasyčel. Zvuk šel z křesla, takže se Lucius nespletl. Kolem vyděšeného, jakoby z kamene vytesaného Malfoye se proplazila Nagini a zamířila si to ke svému pánovi.
Proč je otočený zády a přivolal Nagini? To nešlo Luciusovi do hlavy. Jenže už příliš brzy měla přijít odpověď. Příliš děsivá, než aby měl chuť o tom někdy někomu živému vyprávět.
"Víš, proč jsi tady, příteli?" křeslo i s pánem se otočilo k Luciusovi a mistrovy červené oči ho propalovaly tak, jak propaloval všechny, kdo se mu nějak vzepřeli.
"Pane?" snažil se Malfoy o pevný hlas, ale ten mu z pochopitelných důvodů přeskakoval.
"Hlupáku…myslel jsem, že jsi chytřejší…Nagini…" pak znovu zasyčel a Nagini se plazila na zpátek, až nebezpečně rychle a jakoby útočně. Před ním se zastavila a ještě nebezpečněji se vztyčila, až byla v úrovni Luciusovy alabastrové šíje.
"Pa…pane…prosím, to ne! Já…sloužím vám stále věrně! Severus pro mě nic neznamená!"
Had vypadal, jako by ho někdo zmrazil. Nehýbal ani jazykem, ani očima.
"Severus?" zasyčel Voldemort nebezpečně a had se znovu začal hýbat, ale jen jazykem, oči měl nadále upřené na svou možnou budoucí oběť, jejich výraz napovídal, že se mu zbíhají sliny.
"Pane…prosím, buďte milostivý…udělám pro vás všechno…"
"Od teď se mu budeš vyhýbat! Nedovolím, aby mi tě někdo vzal. On už vůbec ne! Nedovolím to, Luciusi." Nebezpečnost v jeho hlase už nebyla tak břitká, přesto na něm bylo vidět, že je velmi rozzlobený a možná i pohoršený z nastalé situace. Přesto zasyčel k hadovi, aby dal Malfoyovi zavyučenou.
Had se nebezpečně naklonil k Luciusovi a rozevřel doširoka tlamu. Lucius v tu ránu nebyl schopen sebemenšího hlesu. Nagininy oči ho propalovaly a on se rozechvěl strachy. Had se ještě víc naklonil a jeho jedové zuby se dotkly alabastrové pokožky na šíji. Hadí rozeklaný jazyk ho tam šimral, jako rozehřátý milenec, přesto nebylo pochyb, že ho nejspíš za chvíli zabije. S pachem smrti a obrazem pekla před očima Lucius upřeně hleděl na svého kata, přesto koutkem oka zahlédl svého pána sedícího stále ještě v černo-koženém křesle, držícího v ruce hůlku a mířícího…ne, to není pravda…Ta hůlka mířila na Nagini, nikoli na něj! Byl zmatený a tak si všiml až trošku opožděně, že mu ze čtyř ranek na krku vytéká horká krev. Skoro i viděl červeně, v jeho mysli se objevoval velkolepý obraz krutosti pekla, kam by se dostal, kdyby zemřel a pomyslel si, že teď je ta chvíle, kdy vykrvácí a zemře. Jenže nic takového se nestalo. Nagini sice ještě trochu stiskla, aby se zakousla hlouběji, ale pak se poněkud omámeně sesula k zemi a odplazila se zpět k Raddleovi. Luciusovi se podlomily kolena a sesul se na podlahu. Od té doby viděl rozmazaně a prakticky nepoznával pánovu siluetu. Omdlel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Mají být úseky povídek spíš delší nebo kratší?

Kratší... 30.8% (20)
Delší (nad 2 A4) 69.2% (45)

Komentáře

1 chillychilly chillychilly | Web | 5. srpna 2011 v 10:44 | Reagovat

Ale ne, tohle si Lucius prostě nezasloužil, ne a ne a ne. Ale tak Nagini za nic zase nemůže, žejo, nebudeme na něj/ní svádět všechnu vinu, za tohle mohl Hadí ksicht a nikdo jiný. A prý že Lucius patří jemu, pche, všichní přece víme, že Lucius je můj a nikoho jiného *opevňuje si dvěře, aby jí Pán Zla nepřišel poučit o tom, čí že to Lucius vlastně je*
Takže zase bude pauzička, jo? No, já to chápu, já momentálně taky vůbec nemám na nic  čas a to ai nejdedu na dovču, práce je prostě časužrout

2 Tigris Tigris | Web | 5. srpna 2011 v 11:37 | Reagovat

Ho hó. To dává příběhu zase nový směr. Ach ano, ale tím hrátky mezi Luciusem a severusem snad nekončí, že ne? Určitě ne. P.S. Není Nagini sameček? :D

3 Itachi-chan Itachi-chan | Web | 5. srpna 2011 v 14:17 | Reagovat

[1]: Já vím, že si to Lucius nezasloužil, ale kdopak tu říkal, že je spravedlivý Voldemort? He?
Jen tak mimochodem, dveře ti nepomůžou, příjdu já a oknem. No, sice jakoby napopud Toma, ale příjdu přesto dobrovolně a Lucius není tvůj! Ale...chm...*opevňuje celej barák vzdušnejma nástrahama a vším, co se dá*...ani Raddleyův. Je nás, statečných Malfoyofilek nebo-li Luciusofilek !!! Prostě...je proti své vůli (nebo ne?) děvka všech. Domluveno :D
[2]: Jo...novej směr..."dovnitř a ven...ne?" Hrátky nekončí, těch ještě bude dost a dost, ale než se k tomu zas doberou, bude pár krátek mezi ostatníma ...ehm...(Možná i jedna hetero, ale té se budu snažit pro váš dobrý spánek vyvarovat...)
PS: Nagini mi jménem zní jako samička, tuším, že je to sameček. A abych vás zmátla, říkám TA Nagini. Ha! Jsem já ale fiškulín, že? xD

4 Bromance Bromance | Web | 11. srpna 2011 v 12:18 | Reagovat

Tak jsem se konečně dostala k přečtení týhle kapči a moje reakce? Hustýýýý :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama