9. kapitola

23. května 2011 v 14:11 | Itachi-chan |  Lucius/Severus
Tak, je zde další kapitolka a znovu se těším na vaše komentáře! U některých se docela i zasměju ;D Tentokrát je to jen kratší, protože by se mi to pak zase blbě dělilo...ale nebojte, dočkáte se zase Anastázie...a bude to pak po delších úsecích....možná se vykašlu na dělení na části a hodím vám sem jednu scénku celou...to ještě uvidím. Tak, přeji pěkné počtení!


***

Objevil se u brány do Bradavic. Prošel branou a zamířil k hradu. Jenže celou dobu musel myslet na Luciusův pohled plný bolesti a zklamání. Došel k vratům do hradu, se zaskřípáním je otevřel a vešel dovnitř. Byl večer. Muselo být něco kolem půlnoci, protože už skoro neviděl na cestu. Do svého sklepení však trefil i po slepu, a tak o pár minut později dosedal do pohodlného křesla potaženého černou kůží v ředitelské pracovně. Hlavu měl plnou myšlenek, které z ní chtěl za každou cenu dostat ven. Znovu se zvedl a vytáhl z prosklené skříně kamennou misku s runami po jejím obvodu. Položil ji na stůl, sedl si znovu do křesla, vytáhl z kapsy hůlku, přiložil ji ke spánku a odsál si nechtěné myšlenky do Myslánky před sebou.
Přesto nedokázal zapomenout. Potřeboval si provětrat hlavu a tak otevřel okno a vyskočil z něj. V polovině pádu se proměnil v netopýra, zamával křídly a zamířil k Zapovězenému lesu.
Létal tam a zase zpátky nejspíš celé půl druhé hodiny. Byl víc, než jen rád, že se dostal ze svého vězení, ale zároveň nemohl zapomenout na svého věznitele. Ty vlasy, splývající jako vodopád po jeho těle, šedé oči, jako mlha čerstvě padlá na kraj, v nichž se tak dokonale utápěl a pak Luciusova chlouba nebezpečně se tyčící přímo před ním a dráždící všechny jeho smysly. Ne, rázně zarazil své myšlenky. Je to proti mému přesvědčení! Jenže druhý hlas svého svědomí mu našeptával opak. K čertu s přesvědčením!
Už nedokázal předstírat, že se ho návštěva Malfoy Manor vůbec nedotkla. Nejen, že se změnila jeho orientace, změnily se v závislosti na ní i jeho city. Na Lily jakoby zapomněl a místo ní si představoval Luciuse nahého stojícího před ním.
Zatřepal netopýří hlavou a zamířil zpět k hradu. Otevřeným oknem vletěl do své pracovny, proměnil se zpět a ztěžka dosedl na kožené křeslo. Tohle nemohla být pravda. On, Severus Snape, se přece nemohl zamilovat - navíc do muže! Měl své zásady, jenže jeho tělo jimi teď zvysoka opovrhovalo. Se stále těžší hlavou se odebral do ložnice a usnul znovu oním neklidným spánkem.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Mají být úseky povídek spíš delší nebo kratší?

Kratší... 30.8% (20)
Delší (nad 2 A4) 69.2% (45)

Komentáře

1 Bromance Bromance | Web | 23. května 2011 v 15:13 | Reagovat

To je úspornej příděl, či co?
:D né je to super

2 Itachi-chan Itachi-chan | Web | 23. května 2011 v 16:04 | Reagovat

[1]: To je...jo, super úspornej příděl ;D

3 tigris tigris | Web | 23. května 2011 v 16:36 | Reagovat

Ten nadělá cavyků! Ať jde prostě k němu a... :-D ne dělám si srandu, takhle je to lepší. Kde by pak byla zápletka? Fakt jsem dostala záchvat smíchu, když jsem četla: Zatřepal netopýří hlavou... :-D

4 Itachi-chan Itachi-chan | Web | 23. května 2011 v 19:08 | Reagovat

[3]: Njn...když byl zrovna proměněný v netopýra, co bys chtěla ;D >.< Jsem ráda, že se vám stále líbí...

5 chillychilly chillychilly | Web | 29. května 2011 v 8:48 | Reagovat

Kraťoulinké, ale já mám kratší kapitoly ráda (ačkoli tahle byla krátká až moc).
Severus a jeho netopýří hlavička :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama