8. kapitola

18. května 2011 v 12:00 | Itachi-chan |  Lucius/Severus
Opět dík za komentáře. Neboť jsem hnusná a chtěla jsem vás alespoň trošku napnout, i když jsem to tu mohla dát už včera, je to tu až teď. Opět budu ráda za vaše komentíky. Prosím, pokud najdete nějakou chybičku, nejasnost, cokoli...napište mi o tom do komentů, ať vím, čemu se příště vyvarovat ;D


***

Nereagoval. Zhroutil se přímo na něj a přitlačil ho na madraci. Severus ho od sebe namáhavě odkulil. Cesta k útěku byla volná, jenže…Nemůžu ho tu jen tak nechat! Toto poznání ho zasáhlo možná ještě víc, než samotná změna jeho předešlé orientace. Nenávidím ho. To on za to může. Jenže…Byl nerozhodný. Jeho mysl se jakoby rozpůlila na přesně stejně velké dvě poloviny a on se nemohl rozhodnout, která polovina jeho mozku má lepší nápad. Může ho tu nechat, nebo mu pomoci. Pomoci svému vězniteli. Znělo to hloupě, jenže…Znovu jenže. Copak je schopný s tímhle…touhle zrůdou ještě soucítit? Je schopný jí pomoci? Zachránit jí život? On to také udělal, vzpomněl si najednou a tak bylo rozhodnuto. Pomůže mu a pak odejde. Nikdy už Luciuse neuvidí. Srdce se mu rozbušilo. Další záhada. Nenávidím ho, ale…něco mě k němu táhne? Nedokážu na něj pohlédnout a přesto…ho chci tisknout v náručí? Tohle je přece nesmysl.
S poslední myšlenkou, že toto dilema nechá na příhodnější chvíli, přesunul své úvahy na to, jak Luciusovi pomoct. Použil Luciusovu hůlku, aby si přivolal svou a pak si přivolal i své oblečení. Oblékl se a vydal se hledat laboratoř. Potřeboval lektvar. V hlavě se mu už začal rýsovat recept na jeden takový, který by Luciusovi dodal sil a pak ještě další, který by ho snad probudil. Bloudil Manorem a nahlížel do všech možných i nemožných dveří. divil se, že nikomu nevešel přímo do ložnice. Nikde nic. Začínal mít pocit, že Lucius si lektvary snad vaří u sebe v komnatách, když nahlédl do dveří, za nimž nemohlo být nic jiného, než laboratoř. Vstoupil.
Podlouhlý pult na protější straně byl celý z bílého mramoru, na jeho kraji byla dřevěná deska s nožem z kousku jeleního paroží a u stěny byla celá řada lektvarů nejrůznějších barev v roztodivných lahvičkách z křišťálu. Po celé délce postranných stěn byla knihovna plná nejrůznějších svazků o černé magii a lektvarech a vedle jedné z knihoven byl stolek se dvěma koženými křesly. Na zbytku stěny, jejíž plochu rušily dveře z černého ebenu, byla další knihovnička plná dalších lahviček a předmětů souvisejících s černou magií.
Luciusovo království je vskutku skvostné, ocenil laboratoř, ale pak přešel k pultu a začal hledat nějaký lektvar, který by odpovídal jeho požadavkům. Nemohl ztrácet čas tím, že by lektvar vařil a tak doufal, že Lucius není až takový nekňuba, jak občas působí; už tak ztratil dost času hledáním laboratoře. I když měl Lucius všechny lahvičky poctivě podepsané, na pracovním stole nenašel nic, co by mu pomohlo. Přesunul se ke knihovničce. Ani tam neměl štěstí. Začal se ho zmocňovat opravdu nepříjemný pocit a tak v rychlosti převrátil celou laboratoř na ruby. Nakonec našel dvě malé lahvičky s nápisy Povzbuzovací a Probouzecí lektvar. Obě strčil do kapsy a pak už se řítil zpět.
Nevšiml si ve spěchu Narcisy, právě vycházející ze svých komnat. Málem do ní vrazil. Omluvu rozdrtil mezi zuby a uháněl jako o život pryč. Nevnímal její udivený pohled propalující mu týl.
Konečně dorazil ke svému vězení. Otevřenými dveřmi se vehnal jako vichřice dovnitř; havraní vlasy mu padaly do obličeje a tvář měl lehce načervenalou.
Lucius stále nehybně ležel. Vypadal jako anděl. Najednou si Severus uvědomil, aniž by se mu ta představa líbila, že ho něco tlačí v rozkroku. Zasténal a zlobil se sám na svého ptáka. Proč zrovna teď?
Znovu se jen s velkými obtížemi odpoutal od myšlenek na Luciuse a vytáhl Probouzecí lektvar. Odzátkoval ho, pootevřel Luciusovi ústa a vlil mu obsah lahvičky pomalu do úst. S napjatým výrazem čekal, až se probudí.
Nic se nestalo. Až poté, co začal Severus v duchu nadávat na Luciusovy schopnosti v oblasti lektvarů, se Lucius pohnul. Pak zprudka otevřel oči. Hleděl přímo do onyxových očí, jež byly tak blízko, že by stačilo jen natáhnout ruku, ze zadu obkroutit tu hlavu s havraními vlasy a pak políbit ty bezkrvé rty. Jen těžce se udržel, aby svůj nápad neprovedl. Místo toho se usmál a snažil se posadit.
Severus mu do ruky vtiskl lahvičku s jakýmsi odpudivě vyhlížejícím lektvarem.
Prohlédl si štítek a pak ji do sebe obrátil. Otřásl se. Byl to neuvěřitelný hnus. Kdyby nevěděl, že mu to pomůže od točení hlavy a dočasné indispozice, nejspíš by to zase vyprskl na podlahu.
"Dík." Přemýšlel, proč to Snape udělal. Pamatoval si, že ještě před chvílí mu říkal, že ho nenávidí. A teď ho zachránil? Mohl přece jednoduše utéct. Mohl ho tu nechat chcípnout. Jenže on mu pomohl. Znamená to snad něco? Znamená to, že přehodnotil své názory?
Z jeho přemýšlení ho vytrhl pevný neoblomný hlas. "Odcházím." Bylo to oznámení, ne prosba, ne otázka. Prosté oznámení a on neměl v tu chvíli dost sil, aby Severuse zastavil. Zdá se, že strany se otočily. Teď je Lucius ten slabý a bezmocný, na rozdíl od uzdraveného Severuse plného sil a také odhodlání odtud co nejrychleji vypadnout.
Severus vyšel z cel a přemístil se pryč.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Mají být úseky povídek spíš delší nebo kratší?

Kratší... 30.8% (20)
Delší (nad 2 A4) 69.2% (45)

Komentáře

1 Gabrielle Beatrice Bone Michaelis van Dorcell Gabrielle Beatrice Bone Michaelis van Dorcell | Web | 18. května 2011 v 13:47 | Reagovat

ako myslíš design ?? O_o áno,áno je to možné,pokiaľ si rozklilkneš článok grafika a potom design :):) tam si prečízaj aj pravidlá a potom kostru :)

2 Gabrielle Beatrice Bone Michaelis van Dorcell Gabrielle Beatrice Bone Michaelis van Dorcell | Web | 18. května 2011 v 15:43 | Reagovat

prosím,tú kostru mi napíš do objednávok -.-" pretože nemienim to potom hľadať ^^"

3 tigris tigris | Web | 18. května 2011 v 16:20 | Reagovat

To se mince obrátila! Severus na svobodě :-D
1. myslím, že matrace se píše s písmenem t
2.moc mi nesedí, že by mu mohl udivený pohled propalovat týl - prostě mi ty slova nejdou dohromady
3.zezadu se píše dohromady
4. Skvělá povídka! :-D

4 Bromance Bromance | Web | 18. května 2011 v 17:07 | Reagovat

Tigris to tak nějak úspěšně shrnula :D

5 Itachi-chan Itachi-chan | Web | 18. května 2011 v 18:45 | Reagovat

Dík...chybičky se vloudily...akorát to zezadu nenajdu...ani kdybych chtěla -.-

6 chillychilly chillychilly | Web | 20. května 2011 v 16:41 | Reagovat

Trochu spamování, snad se nebudeš zlobit, ale nenašla jsem nikde, kam bych to hodila. Sice se mi nechce narušovat kapitolovku, ale už...
Psala jsi mi na blog o spřátelení. Jak bych to vysvětlila, přidám si tě mezi oblíbené a rozhodně tě neukamanuju, když si tam přidáš i mě, ale spřátelení mě osobně trochu zavání něčím, co je nucené a já bych nerada, aby ať už ke mě, nebo já k někomu chodila jenom proto, že musím, aby si mě nevymazal nebo naopak. Vynechala bych to SB, ale rozhodně si tě přidám, protože jsi další zajímavý autor, kterého jsem měla tu čest objevit.
Já radši Luciuse, ale Severus taky není k zahození ;-) (a nejlepší je slash Lucius/Severus což mi připomíná, že až budu mít po zkouškách, musím se začíst do téhle kapitolovky :-D )

7 Emily Emily | Web | 22. května 2011 v 20:46 | Reagovat

Jsem hooodně zvědavá, jak to dopadne! Ale mám skoro pocit, že se ještě setkají  :-D :-D

8 Itachi-chan Itachi-chan | Web | 22. května 2011 v 21:07 | Reagovat

[7]: Tak to jsem ráda! No...je to docela předvídatelné...ale ještě to bude zajímavé...takže, dočkej času jako husa klasu :D

9 chillychilly chillychilly | Web | 29. května 2011 v 8:43 | Reagovat

Tak tohle by byl jeden z myslitelných konců povídky (ale byl by to přesně ten konec, kvůli kterému bych tě proklínala).
Jsem docela zvědavá, jak se zhostíš pokračování. Takže se okamžitě vrhnu na další.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama